Slibný plán na zjednodušení českého pravopisu
(inspirováno článkem o idiotizaci angličtiny šířeným po Internetu)
Zejména v poslední době se ukazuje, že český jazyk způsobuje všemi svými pravidly, výjimkami
z pravidel, archaickými přechodníkovými vazbami a dalšími nástrahami značné potíže nejen cizincům,
ale ve stále větší míře i rodilým Čechům. Ústav pro jazyk český se proto rozhodl zmapovat kritická
místa naší psané i mluvené řeči a vydal obsáhlou zprávu o úskalích, která česky hovořícího a píšícího
člověka nejvíce obtěžují. Kromě toho přináší zpráva také návrhy na řešení některých problémů, které
jistě potěší nejednoho žáka základní školy, ale i hasiče, holiče, politiky a tiskové mluvčí.
Zjednodušením jazyka se naše země nepochybně přiblíží civilizované Evropě, jak jistě vyplyne i
z následujících ukázek objevených problémů a jejich možných řešení. Nuže – ze zprávy ÚJČ vyjímáme:
|
| |
| 1. problém: |
Mnohá slova se jinak čtou než píšou (sníh, mráz, běh, paměť).
|
| Doporučené řešení: |
Psát slova tak, jak se čtou (sňích, mrás, bjech, pamňeť).
|
| Alternativní řešení: |
Číst slova tak, jak se píšou (sníh, mráz, běh, paměť).
|
| |
| 2. problém: |
Ďeleňí slof na konci řátky je ňegdy velice komplikované (po–drobit, pod–robit).
|
| Doporučené řešeňí: |
Ďelit slova tak, jak to vyjde (p–odrobit).
|
| Alternativňí řešeňí: |
Neďelit slova vůbec (podrobit).
|
| |
| 3. problém: |
Mňeká a tvrdá i zejména f koncofkách sloves v minulém čase (ale i jinde) nemají žádnou
vypovídací hodnotu a nedají se naučit (na plovárňe byly dvje ženy a dvje sťe třináct mužů).
|
| Doporučené řešeňí: |
Zrušit tvrdé y a fšechna vyjmenovaná slova (na plovárňe bili dvje ženi a dvje sťe třináct mužů).
|
| Alternativňí řešeňí: |
Zrušit mňeké i a vyjmenovat fšechna slova (na plovárňe byly dvje ženy a dvjesťe třynáct mužů).
|
| |
| 4. problém: |
Hlásku ř už dneska neumí pomalu ňigdo říct (řeřicha, zvjeř).
|
| Doporučené řešeňí: |
Nahraďit hlásku ř hláskou ž, v nezňelé podobje pak hláskou š (žežicha, zvješ).
|
| Alternativňí řešeňí: |
Nahraďit hlásku ř hláskou z, v nezňelé podobje pak hláskou s (zezicha, zvjes).
|
| |
| 5. problém: |
Pravidla pro psaní interpunkčňích čárek sou pšíliš složitá (vím, že je to ťešké, a bojím se toho).
|
| Doporučené žešeňí: |
Nepsat čárki ňigde (vím že je to ťešké a bojím se toho).
|
| Alternativňí žešeňí: |
Psát čárki fšude (vím, že, je, to, ťešké, a, bojím, se, toho).
|
| |
| 6. problém: |
Rozlišováňí čárki a kroušku nat u nemá žádnou vipovídací hodnotu a nedá se naučit (zúčastňit se
zůstat).
|
| Doporučené žešeňí: |
Psát nat u vždi jen čárku (zúčastňit se zústat).
|
| Alternativňí žešeňí: |
Psát nat u vždi jen kroužek (zůčastňit se zůstat).
|
| |
| 7. problém: |
Koncofki pšechodňíkú sou aš pšemršťeňe složité (schledafše chťíc nesa).
|
| Doporučené žešeňí: |
Tvožit pšechodňíki zásadňe pšidáňím univerzálňí koncofki –fšíce ke tšeťí osobje jednotného čísla
(schledáfšíce chcefšíce nesefšíce).
|
| Alternativňí žešeňí: |
Neegzistuje.
|
| |
| 8. problém: |
Nespisovná a hrupší slova sou viloučena z bježného slovníku čímš je omezena vijadžovací schopnost
jazika (vokno hovno vole).
|
| Doporučené žešeňí: |
Zažaďit do bježňe používaného slovníku i nespisovná a hrupší slova (vokno hovno vole).
|
| Alternativňí žešeňí: |
Zakázat nespisovná a hrupší slova a nahraďit je spisovními a jemňejšími ekvivalenti (okno lejno
pšíteli).
|
| |
|
S uvedeního jisťe jasňe viplívá že f Ústavu pro českej jazik na nás neserou a snažej se nám i cizincum
víuku češťini tak ňák co nejvíc ulechčit máfšíce na pamňeťi fšechni možní problémi a vodstraňujefšíce
rúzní bordeli kerí v jaziku aš doposut bili.
|
